Acedia

Přeplněná prázdnota

12. února 2012 v 11:49 | Dark Angel
První zveřejnění: 25. 1. 2009 Nostalgic dreams
Trochu depresivní úvaha o tom, co by asi tak mohl cítit člověk, který se pokusí spáchat sebevraždu. Jak k takovému rozhodnutí nakonec dojde? Co se může v jeho nitru odehrát?
Je to prostá úvaha nad pocity, psala jsem to už strašně dávno.

O hudbě a jejím vlivu

12. února 2012 v 11:21 | Dark Angel
První zveřejnění: 31. 1. 2012 Nostalgic dreams

Na téma hudby toho bylo napsáno už tolik, že se na nic nového snad ani nedá přijít. Lze jedině souhlasit nebo nesouhlasit, poslouchat a prožívat.
Zítra mě čeká další zkouška a celý den jsem nějak nebyla schopná se soustředit. Jsem nervózní, roztěkaná, myšlenky mi bloudí, kde všude je možné, jen ne u učení. A tak mě napadlo zamyslet se nad hudbou a koncentrací.

Maličkosti, které tě odtud vedou

12. února 2012 v 10:14 | Dark Angel
Postavy: beze jmen, dívka, vrah
Žánr: angst, songfic (Little things give you away - Linkin Park)
Upozornění: Smrt, násilí, nevhodné minimálně do 12ti let, originální dílo inspirované a doprovázené písní Linkin Park
Námět: ...nad mrtvým tělem svého přítele sama sobě odpřísáhla, že ať to potrvá jak dlouho chce, najde vraha a pomstí se.
Motto: Naděje slábne, generace mizí... spláchnuté, stejně jako strnulé pohledy národa...
Poznámka: Prosím o komentáře. Je to povídka z prostředí gangů, ze života lidí, kteří málokdy znají city. Zajímá mě jakýkoli názor, který můžete nabídnout. Díky, Dark Angel
První zveřejnění: 9. 2. 2009 Nostalgic dreams

Keep talking

12. února 2012 v 10:10 | Dark Angel
Na samém konci zkouškového, těsně před začátkem nového semestru, jsem se rozhodla vytvořit blog, kde bych mohla uveřejňovat své autorské práce. Na svém druhém, už léta fungujícím blogu Nostalgic dreams ponechám odteď jen fanfiction a své staré verše. Všechno nové a autorské půjde sem. A že toho bude dost. Už od počátku je tu rubrika pro fikci, která sice teprve vzniká, ale budu tu na ní i pokračovat, aby každý, kdo se tu objeví, mohl posoudit, jak se práce vyvíjí. Dále je tu rubrika pro poezii, které již dávno nepíšu tolik, jako před lety, ale i tak třeba něco zajímavého přinese. Je tu rubrika pro má výtvarná díla, kterých je opravdu požehnené množství, pro deník (Acedia), který vznikl na Nostalgic dreams, ale bude sem přesunut a nakonec hned do začátku sem bude přesunuta rubrika "Soukromá knihovna", jelikož bych ráda udržela své přečtené knihy pohromadě.

Na začátek je také třeba říct, proč jsem pro blog zvolila právě tento a ne jiný název a motto.

Je to tím, že tenhle blog bude hlavně o mně. O tom, co mě inspiruje, co mi přináší radost a naději do života, co mě baví, co ráda dělám a zejména, co mě zajímá. A byla bych ráda, kdyby se u témat, kterým se budu věnovat případně rozvinula diskuse. Protože bez názorů, postřehů a připomínek nemá cenu psát stejně, jako bez odpovědi nemá cenu mluvit.

Keep talking je skladba od Pink Floyd, rockové hudební skupiny, která mě provází celým dosavadním životem a vsadila bych krk na to, že mě bude provázet i zbytkem života. V jejich textech nacházím jak inspiraci, tak hlubokou pravdu o životě. Vždycky měli talent vyjádřit fakta tak, že je skutečně cítím a chápu. A k pojetí tohoto blogu mě inspirovala právě skladba Keep talking. Nepřestat mluvit, to je přesně to, o co mi jde. Chci se otevřít ostatním, povídat si, pátrat v osudech a hlavně - dozvědět se co nejvíc sama o sobě.

Doufám, že i tento blog si najde své čtenáře tak, jako si je našla Nostalgia.

Dark Angel
 
 

Reklama